Neznámé elektromobily

Alfa a OVO

    Pro nadšence elektromobilů a zašlapaných projektů jistě nemusím připomínat známé prototypy VÚT EMA 1, potažmo EMA 2, které budily koncem šedesátých let velkou senzaci. O EMÁch byl natočen i dokument České Televize z cyklu Zašlapané projekty. Avšak jejich mladší příbuzná Alfa, která by vzdáleně svým vzhledem mohla EMU 1 připomínat, opravdu není v širokém povědomí. Svým významem je ovšem Alfa srovnatelně důležitá.

    Nejen projekt Beta, jehož historii se snažím odkrývat, v devadesátých letech naplňoval vývojáře i ekology nadějí na smysluplnou a rentabilní výrobu elektromobilů. V první řadě je nutné zmínit nejznámější elektromobily doby - Eltra 151 L a Eltra 151 Pick-up, tedy Favority  přestavěné na elektromobily co nejjednoduším způsobem. Těm však bude v budoucnu věnována celá vlastní kapitola. V tomto článku bych chtěl přiblížit hlavně projekt dvojmístného městského elektromobilu ECC 400, který dostal název Alfa. Jedinou nalezenou zmínkou v literatuře je krátký odstavec v knize Marcela Gause o Metalexu, kde je Alfa popsána velmi zjednodušeně, řekněme „v kostce". V této publikaci je zcela pominut vývoj i příčiny vzniku, které je nutno hledat v myšlence vedení Škody Ejpovice, postavit vlastní vozidlo na základě zkušeností s přestavbou favoritů na elektromobily. Alfa byla již od počátku vývoje řešena jako elektrický automobil, což mělo eliminovat mnohé technické problémy vznikající při přestavbě.

    Již v roce 1992 se začalo pracovat na projektu Alfa. Návrhem vnějšího vzhledu byl, podle ing. K. Kleinmonda, pověřen designér Benoy, který do návrhu zapracoval svítilny a dalších prvky ze Škody Favorit. Postupně byly vytvořeny 2 makety; nejdříve malá červená a posléze i dřevěný žlutý model 1 : 1. Mezitím se pracovalo i na mechanické části vozidla. Pod vedením inženýra Kleinmonda byl sestaven pojízdný prototyp s jednoduchou dřevěnou karosérií, která vzhledově působila velmi nedokončeně a hrubě. Zejména klika dveří, kterou jsme mohli nalézt na nejedněch koupelnových dveřích za socialismu, svědčila improvizační šikovnosti konstruktérů.


    V této fázi se ovšem vývoj zastavil a Kleinmondův tým se na základě požadavku trhu začal zaobírat novým úkolem - malou rozvážkovou městskou dodávkou - Betou. Rozpracovaný projekt Alfa převzala firma MTX, která dokončila minimálně jeden prototyp, jehož fotografie lze nalézt v Gauseho knize.

    Naděje na český malý městský elektromobil však nekončí.

    V době, kdy Ejpovice pracovaly na prototypech Bety, si geniální designér Václav Král také pohrával s myšlenkou stvořit kompaktní elektromobil, který nazval OVO. První náčrtky pochází již z roku 1992. Ihned po zhlédnutí fotografií vozítka EMA 1 a Alfy je jasné, odkud Král čerpal inspiraci. Koncepce a zejména boční tvar oken by se daly označit za „okopírované“. Ne náhodou génius spolupracoval také s ejpovickým podnikem. Ovšem z kooperace nešťastnou náhodou sešlo. V roce 1996, při cestě s projektem OVO za ředitelem Škody Plzeň Lubomírem Soudkem, dostal Václav Král se svým vozem na mokré dálnici smyk a havaroval. Nehoda se neobešla bez zranění a Král se uzdravoval několik měsíců. Mezitím se Škodovka dostala do finančních problémů a bylo jasné, že OVO z továrny, kde se zrodila Beta, nikdy nevyjede.

    Václav Král zemřel bohužel již v roce 2005. Jeho poslední léta nebyla už tolik plodná, avšak jeho stopa v českém automobilovém průmyslu je nesmazatelná. Velmi zajímavý by jistě byl i Králův názor na projekt Beta, který se pravděpodobně nikdy nedozvíme.

    V třídě  miniaturních vozů s velikostí elektromobilů OVO (a potažmo i Alfa) má nezastupitelné místo i veleznámý Smart. Ačkoliv se primárně nejedná o elektromobil, byť jeho elektrická verze je také k mání, mohl mít s Alfou společnou nejen velikost. Jeho „otec", švýcarský vizionář Nicolas Hayek, totiž po pádu socialismu oslovil MTX, zda by nespolupracovali na vývoji městského vozítka. Pro neochotu však Hayeka odmítli. Švýcar si tedy založil vlastní podnik Swatchmobile a zkusil štěstí u Volkswagenu. Po třech letech kvůli zamítavému postoji nastupivšího šéfa VW Ferdinanda Piëcha byl projekt přerušen. Byť Volkswagen v překladu znamená „lidový vůz", zájem o vývoj malého městského vozítka nakonec neprojevil. Hayek se nevzdal a konečně u Mercedesu nalezl to správné prostředí a už v roce 1997 se Smart představil veřejnosti. Dodnes slaví celosvětové úspěchy.

Tom Reitinger