Jsem si kreslil místo učení

Filozofie sice vždy byla mojí oblíbenou hodinou, ovšem ne proto, že bych žral emanaci jsoucen, židlovitost stolu nebo snad hegemonii v edukaci, ale proto, že jsem si mohl na hodinách nerušeně dělat, co mi bylo po chuti. Někdy v menším, jindy vznikaly i pozoruhodná díla skoro hodná Muchy či Borovského. Mezi psaním básniček, kecáním a četováním s kámošema a nabalováním jisté slečny Nenabalitelné jsem si tedy našel čas na i kreslení, malování čmárání... Betu jsem taky nakreslil, snad si jsou podobné (jukněte níže). Později při učení na zkoušky z filozofie a dějin vzdělanosti jsem čas místo Platónovi věnoval raději...no kreslení Bety. ☺ Jak to dopadlo, pohleďte sami. 
Jo a nakonec jsem zkoušku, prej díky epické šíři, zvládl za 2-3. Možná, kdybych si přečetl aspoň trochu doporučené literatury a poznámky, tak by byla jednička. Ale zase mám pěknou kresbu...