Kupujeme Betu.

Ale jakou a kde ji koupit? Chtěl jsem verzi s Favoritovým vnitřkem, máme doma dvě fáčka a tahat si do přeplněné chalupy další typ vozu (myslím motorově) nebylo rodině po chuti. Zhruba měsíc usilovného hledání na internetech a psaní inzerátů jsem si myslel, že už žádná škodovácká Beta neexistuje - poslední jsem v oné době viděl v roce 2012 a o té jsem v srpnu 2015 zjistil, že by stejně nebyla k mání a dokonce stále jezdí. 
    Zhruba po měsíci mě po několika mých zprávách kontaktoval muž, jež měl doma snad polovinu veškeré produkce, že by mi možná jednu prodal. Vypravili jsme se s tátou od Nového Města na Moravě a navštívili místní JZD v Pohořelci. Nevěřil jsem svým očím - v jedné malé stodole parkovalo hodně natěsno asi 5 bet, z toho jedna byla žlutá, jedna moje zelená, bílá i skříňáka tam deponoval. 
Zkusili jsme AlžBětu (jak jsem ji později pokřtil) nastartovat. Chvilku točila, stírala si stíračema letitý prach z předního okna a blikala. Po pár pokusech se favorití srdce rozbušilo. Popojela do uličky, abychom si ji v těsné garáži mohli řádně prohlédnout. Kdybych si ji ovšem tehdy důkladně prohlédl, asi by tam ještě stála, ale o tom až jindy. 
    Moji přátelé a známí, kterým jsem o autě řekl se rozdělili na dva tábory - jedni tvrdili, že je to šrot a druzí si stáli za tím, že auto jednou bude mít hodnotu předválečnách pragovek. 
Přišla ovšem otázka, komu to auto vlastně patří. Zhruba měsíc trvalo, než jsme našli podle VIN kódu, že majitelkou je jistá paní z Rychvaldu a vůbec neví, že vůz ještě existuje. Beta měla totiž být ekologicky zlikvidována, ale někdo zlikvidoval pouze přední bourací rám a litá kola. 
Od bývalé majitelky jsem se také dozvěděl, že AlžBětu používala jakási bezpečnostní agentura na Ostravsku. 
SPZ zmizely neznámo kam a s vidinou dlouhé rekonstrukce bylo snazší auto odhlásit.