Výměna, oprava nosníků, jeklů Tatra Beta

Výměna, oprava nosníků, jeklů Tatra Beta

Že Beta trpí korozí ocelové konstrukce zejména v zadní partii je každému majiteli jistě známo. Jedním z nejnáchylnějších míst na celém vozidle je jak u verze s díly Hyundai, tak s díly Škoda (od výrobního čísla 035) 2. „jekl" odzadu, tedy ten, který je na samém okraji nakládací plochy. Škodovky, které mají tzv. Vysoký zadní nárazník, díky odlišnému řešené této partie většinou nepotřebují radikální zásahy do tamních jeklů. I na nich však má koroze svá oblíbená místa, která jsou popsána v jiném článku.

Ocelový profil, ve kterém vede kabelový svazek propojující zadní světla, má obdélníkový průřez. Proč ale zrovna tato část konstrukce při zanedbané údržbě prorezne většinou jako první? Odpověď je jednoduchá. Je to tím kabelem. Ne snad, že by měl nějaké oxidační účinky, ale za přehnanou devalvaci materiálu jeklu hrany nákladového prostoru může. Už jen tím, jak tento profil není na koncích, tedy stranách vozidla uzavřen, aby tudy svazek kabelů mohl procházet. Tudy se do nosníku dostávají nečistoty odletující od zadních kol a tedy i vlhkost a sůl. Protože se tato hmota nemá kudy dostat ven, vzniká zde příhodné prostředí pro zrychlenou oxidaci. Jekl navíc nemá uvnitř ochranný nástřik a jeho přivařování při výrobě kostry Bety také narušilo jeho ochrannou grafitovou vrstvu. Kvůli otřesům kabelu je také neustále, byť téměř neznatelně, stále narušován a za několik let provozu tyto malé „útoky" svazku na vnitřní stěny profilu už dokáží pomoci korozi.

Zhruba po roce 2010 by všechny Bety, které neměly konstrukci druhotně ošetřenou, mohly vykazovat vyrezlé díry skrz naskrz v tomto jeklu. Sice se nejedná o důležitou nosnou část kostr yBety, ale je nutné pro zdárné zvládnutí STK profil vyměnit. Jak na to? Zalepená a přinýtovaná podlaha by mohla být na první pohled problémem. Ovšem, nevím, jestli to bylo z prozřetelnosti, lenosti nebo proč, ale na samém konci nákladového prostoru jsou přinýtována a přilepena dvě symetrická laminátová „elka" ve vnější barvě vozu, takže není nutné „rozpárat" půl auta.

Uprostřed, tam kde se ony laminátové díly tvaru L potkávají, nýty už svou funkci často neplní, neboť jednak časté namáhání nákladové hrany, jednak koroze jeklů způsobují jejich vyrtžení. „Elka" tedy jde za tuto část nadzvednout a přesvědčit se o nezvratné pravdě, že onen nosník je „kaput".

Nezbývá než ty dva lamináty odstranit. Postup musí však být jemný, aby se nepoškodily a daly se na konci operace vrátit zpátky. Nejprve přijde na řadu vrtačka. Vrták by měl být tak velký, jako je tělo nýtů, které následně všechny odvrtáme. Některé se protočí, jiné se navinou na vrták.

Když jsou všechny nýty odvrtány, máme dvě možnosti, jak dál postupovat. Obě stejně pracné.

První možnost je sundat zadní nárazník, což doporučuju, ale není to bezpodmínečně nutné a druhá je zadní nárazník nesundávat. Jak se nárazníky sundávají a nandávají, se dočteme zde. Někdy totiž nejde zadní nárazník sejmout kvůli přireznutí šroubů protikusu dveří nákladového prostoru.

Sundáme těsnění 3. dveří.

Následuje ta nejdelší fáze, kdy si zopakujete mnoho sprostých slov, o kterých jste ani nevěděli, že existují. Odsekávání.

Vezmeme kladivo a starý nůž. Ne příliš dlouhý nůž, spíše kratší. Nemusí být ani moc ostrý, ale nutné je, aby byl přiměřeně ohebný. Příliš tvrdý nůž projede lepidlem tam, kam nechceme. Doporučuji začít tam, kde už „elko" není přilepené - dole. Pokud je zadní nárazník sundaný, odsekáme nejprve laminát zespodu od jeklů. Poté se přesuneme do vnitřní části. Začínáme odpředu dole. Pod oválným otvorem na výměnu žárovek. Ten doporučuji také vymontovat, aby nepřekážel odsekávání. Odsekáváme postupně, přesnými údery kladiva 2 – 4 cm od sebe. Nůž musí být zaveden podél stěny. Ne kolmo k ní. Jednoduše tak, kde jsou lamináty slepeny a ne do nich. Nikdy nožem nepáčíme!! Nelekáme se charakteristického praskavého zvuku a mírného čichového projevu laminátu.

Postupně odsekáváme až dorazíme k spoji spodní části s nástavbou. Zde se na každé straně nachází 2 šrouby, které se vyšroubují. Na okraji u spojení nástavby a spodní části je jakýsi zobáček onoho „elka". Někdy se povede jej zachránit a nechat na odmontovávaném laminátu, někdy zůstane na svém místě.

Pokračujeme samozřejmě i ze zadní strany, kam se dobře může, díky odklopeným 3. dveřím.

Lamináty hrany nákladového prostoru netrháme z vozidla násilím. Pokud i po odsekání drží, jsou málo odsekané.

Následuje fáze vyřezávání poškozených profilů. Musím snad jen podotknout, že si musíme dát pozor na kabelový svazek. Když už máme rozbrusku v rukou, očistíme ostatní jekly, abychom se přesvědčili, zda nejsou také „durch". Pokud ano, vyřízneme podle potřeby i je, případně, je-li dírka malá, může se jen zavařit nebo zakonzervovat, aby se zastavila oxidace.

Když je jekl vyříznut, vsadíme a přivaříme jekl nový přesně na jeho místo. Uprostřed dozadu je na něho navařen držák protikusu zámku, který by se neměl pohnout, protože je vymezen ještě jednou příčkou vzadu.

Stačí už jen natřít, nejlépe šedivou barvou, základovou i krycí a kabelový svazek pevně přidělat zdrhovačkami („Kabelbinder") zvenku jeklu, který se zevnitř ošetří alespoň barvou ve spreji nebo rezistinem. Samozřejmě, lze na jeho konce navařit ještě záslepky, aby se do něho tudy nedostály nečistoty.

Lamináty přilepíme (lepidlovým tmelem, který ztuhne) a přinýtujeme zpátky.

Nakonec přimontujeme oválné vnitřní kryty zadních svítilen a nárazník.


 

Opravy dalších postižených míst

Kromě zadní části trpí Beta korozí hlavně v nejspodnějším základním obdélníku. Zde se jekly vyměňují o poznání hůře než u nakládací hrany už jen kvůli umístění. Pro tyto opravy je již nutné mít dostatečný přístup zespodu. Nejvhodnější je vjet s ní na nájezdy. Snad nemusím připomínat bezpečnost práce, tedy stabilitu opravovaného vozu a řádné zabrzdění. Zdvihy, které se používají v autoservisech, se umístí na předurčená místa pro zvedání.

Postup při opravě spodních jeklů je stejný jako u zadního s kabelem. Nejprve odstranit nýty a pak opatrně odsekat laminátové díly, které by vadily. Zde nedoporučuji vyměňovat úplně celý jekl, ale nahradit nebo zavařit pouze poškozená místa. Konstrukce Bety CL je pevná dost. Při vyříznutí se nemusíte bát, že se kostra zkroutí. Nikdy však nevyřezávajte vše najednou.

U škodovácké verze je největší ložisko koroze u uchycení zadní nápravy. Z druhé (vrchní) strany, tam, kde je zadní náprava přišroubovaná ke kostře vozidla, se chytají rády nečistoty a nemůžou ven. Zde je často nutné celý příčný jekl vyměnit, což by měl dělat jen zkušený karosář nebo kovář, aby nedošlo ke škodám. Ostatně, všechny opravy Bet se musí dělat opatrně a bezpečně. Vaše zdraví je důležitější.

Ve výčtu samozřejmě nesmí chybět ani oprava předních nosníků nárazníku a motoru.

Po odstranění plastů a očištění jeklů se malé dírky vyvaří, zaplátují. Pokud je nosník již nepoužitelný a hrozí, že by neplnil svoji funkci, musí se vyměnit. Zde se ovšem nachází absorbéry čelního nárazu. Tyto profily se mění po vyjmutí motoru, jinak to ani nejde. Jak vyjmout motor, je popsáno v servisní příručce „dárcovských" vozů - Favorita a Accenta. Tato oprava je jak časově, odborně, tak finančně náročnější než výměny ostatní.

Nakonec ještě je nutno zmínit noční můru Betařů - horní uchycení předních tlumičů Tatry Bety.

Začne se odstraněním skelné vaty. V té se ráda drží vlhkost, která sem zatéká od prostoru stěračů a ta je příčinou nadměrné koroze horního uložení. Následuje odsekání lepidla, kterým je šedý laminát podběhu spojen s držáky tlumičů. Zde je vidět vertikální odlupování jednotlivých vrstev oceli a barvy. Všechny odlupující se kousky musí pryč. Když je tento držák odhalen na holý kov, zkontrolujeme, jestli někde nejsou praskliny. Proti laminátovému podběhu se může zdát uchycení ohnuté, ale to je jednak způsobeno nalepením plastu, záměrným malým odklonem u tohoto typu zavěšení nápravy - McPherson. Řádně zpérujeme s vozem pomocí druhé osoby a kontrolujeme jako zrakem, tak hmatem, zda se uchycení tlumiče nehýbe. Pokud ne, stačí pořádně obrousit a natřít, případně, pro jistotu, přivařit pomocné opěry podle vlastního uvážení. Ne vždy však ne tento speciální nosník pevný. V tom případě je nejprve nutné podle původních rozměrů vytvořit pomocí nůžek na ocel totožné uchycení, odmontovat tlumičovou jednotku, odříznout staré uchycení a přesně navařit uchycení nové. Zde je velmi nutná přesnost, aby Beta nebyla nahnutá na stranu.

Kostra Bety koroduje, to je známý fakt. Kontrolou a ošetřováním jeklů však můžeme předejít náročným opravám a v případě nehody i nežádoucí deformace, která by mohla zapříčinit smrt posádky.